Čestný přednáškový den ČAS

Zveme vás hned na tři přednášky, které pronesou laureáti cen ČAS. Doc. Petr Hadrava na téma relativistické a stelární astrofyziky, Dr. Jan Jurčák o stabilitě slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole a Bc. Martin Mašek o proměnných hvězdách, kometách a planetkách. Vstup na akci je zdarma a není třeba rezervace.

Místo konání akce: Královská obora 233, Praha 7-Bubeneč, Česko
Termín konání akce: 22.10.2022 od 14:00 do 18:00Logo ČAS

Kvízova cena 2022

14:00 - 14:45 

laureát: Bc. Martin Mašek

Název přednášky: Proměnné hvězdy, komety a planetky

Abstrakt: Přednáška se bude zabývat pozorováním různých typů objektů. Laureát Kvízovy ceny za rok 2022 se věnuje především proměnným hvězdám, kometám, planetkám a měření světelného znečištění. Budou představeny zajímavé výsledky z pozorování.

Kopalova přednáška 2022

15:00 - 16:15 
Mgr. Jan Jurčák, Ph.D.

Název přednášky: Stabilita slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole

Abstrakt: Sluneční skvrny jsou nejdéle známým projevem sluneční aktivity. Už od roku 1908 je známo, že jejich vznik je způsoben silným magnetickým polem. V přednášce budou shrnuty naše současné poznatky o vlastnostech magnetického pole v jemných strukturách slunečních skvrn a o tom, jak vlastnosti magnetického pole ovlivňují stabilitu těchto útvarů na slunečním povrchu. Pozornost bude věnována zejména vlastnostem magnetického pole, které určují ostré intenzitní rozhraní mezi umbrou a penumbrou slunečních skvrn, a které určují viditelný okraj slunečních skvrn, tedy rozhraní mezi penumbrou a klidným Slunce.

Nušlova cena

doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (2020) a in memoriam RNDr. Stanislav Štefl, CSc. (2021)

Název přednášky: Je radostí kráčet po vysokých hvězdách...

Abstrakt: Přednáška stručně shrne výsledky práce autora v oborech relativistické a stelární astrofyziky. V relativistické astrofyzice se jedná především o formulaci teorie přenosu záření v refraktivním a disperzním prostředí v zakřiveném prostoročase a také o výpočet pozorovatelných efektů záření objektů obíhajících kolem černých děr. Ve stelární astrofyzice pak jde hlavně o metodiku zpracování spektroskopických a fotometrických pozorování
dvojhvězd a vícenásobných hvězdných systémů, zejména o metodu tzv. rozmotávání spekter. Tuto metodu uplatnili autoři z celého světa ve stovkách prací, z nichž budou uvedeny alespoň vybrané příklady (např. Cyg X-1).
K propagátorům této metody patřil i dr. Stanislav Štefl, který byl průkopníkem mezi českými astronomy pracujícími na observatořích ESO v Chile. Plánoval, že po jeho návratu do Ondřejova budeme pokračovat ve spolupráci a metodiku rozšíříme ještě o interferometrii. V tom mu však zabránila tragická autonehoda. Výsledky nedávných studií (např. nu Gem, HR 6819) ve spolupráci s jeho dřívejšími kolegy přesto ukazují, že s odstupem času stejně postupně dochází k naplnění jeho myšlenek a odkazu oceněného Nušlovou cenou.